Recenze knihy: Nemusíš!

Neexistuje návod na šťastný život. Neprozradí vám ho ani román Dagmar Digmy Čechové. Co vám však zaručeně přinese, je prozření. Otevře vaše oči i srdce… dokořán!

Na co se těšit?

Můžeš znovu naleštit konferenční stolek, aby si na něj manželovi kamarádi mohli odložit pivo a nohy. Můžeš vychovávat děti v podstatě sama, ignorovat svou vnitřní lvici toužící po řádném soustu vášně, smířit se s tím, že nic nového už nepřijde, a snažit se to nějak doklepat.
Stejně tak můžeš studovat školu jenom proto, že si to přejí rodiče, i když tvůj vlastní sen mizí v dáli. Snažit se přežít ve světě, kde si na tebe dělají majetnické nároky nejen ti s „diagnózou chlap“, ale překvapivě i někteří další.
Katka a Marie, dvě na první pohled naprosto rozdílné ženy, o tom vědí své. A dost možná obě nakonec dojdou ke stejnému názoru. Nemusíš!
(zdroj anotace)

Jak už prozrazuje anotace, román Nemusíš! pojednává o osudech dvou mladých žen. Obě jsou rozdílné, jedno mají však společné. Obě jsou ve skrytu duše nespokojené se svým životem.

První kapitoly bych zařadila pod pracovní název „seznamovací“. Čtenář má možnost sžít se s hlavními hrdinkami. Kateřinou. Mámou na plný úvazek, vzornou manželkou a výkonnou pracovnicí, potlačující své vnitřní já. Nebo Marií. Ctižádostivou a emancipovanou studentkou, která je pro změnu vázaná vděkem ke svým rodičům.

Pokud ale čekáte nudné a zdlouhavé popisy, jste na omylu! Seznámení probíhá pod pokličkou pěkně bublajícího kotlíku, jehož hlavními ingrediencemi jsou humor, nadsázka a ironie.

Celou knihu bych potom označila za hořkosladkou. Na jednu stranu cítíte hořkou pachuť z Mariina odmítavého postoje k mužům i lásce samotné, vzápětí ale jásáte nad probouzející se Katčinou lvicí. Tímto však nechci tvrdit, že Mariiny kapitoly jsou ponuré a Katčiny povzbudivé. Obě linie totiž obsahují vše, co život nabízí. Starost i uvolněnost, lásku i chlad nebo naději střídající zklamání. Zkrátka jízda na citové horské dráze, která rozhodně nenudí…

Tohle se vážně povedlo

Román je čtivý, plyne svižným tempem a Dagmar D. Čechová demonstrativně předvádí, jak strhnout čtenáře dějem. Co se mi však líbí na knize nejvíc, je styl, kterým je psaná. Autorka se nebojí vulgarismů nebo obscénních scén. Ani jedno nicméně nepůsobí rušivě či nevhodně. Naopak. Umožní vcítit se do všech postav a prožít každý okamžik, jako by se týkal právě vás.

Další věc, která se Dagmar Digmě Čechové opravdu povedla, je závěr. Zbytečně netlačila na pilu a držela se pravděpodobně zásady, že méně je někdy více. Závěr knihy je proto překvapující, přesto uvolněný a klidný. Žádné zveličené drama, tahající za oči…

Dámská záležitost

Nemusíš! je zařazen mezi ženské romány. Jelikož však popisuje osudy věkově rozdílných hrdinek, potěší starší i mladší generaci čtenářek. Nebála bych se ho pořídit své šedesátileté mámě ani dvacetileté neteři. Když k tomu přičteme propagační hrneček nebo záložku, nádherný dárek pod stromeček je na světě.

Růžová kráska

Ještě než se propracuji ke shrnutí, musím zmínit okouzlující vzhled knihy. Růžovo-modrá obálka připomíná luxusní bonboniéru obsahující ty nejlepší bonbony. Růžové lepicí lístečky s hesly „OPĚTOVAT LÁSKU“ nebo „CHOVAT SE DOSPĚLE“ dokonale vystihují to, co čtenář najde uvnitř. A hlavně to, co zkrátka Nemusíš!

Obálkou ale nekončíme. Grafická a především kreativní úprava názvu kapitol je dalším zpestřením pro vaše oči. Název je totiž úvodem první věty odstavce. Přiznám se, že jsem na tento fakt přišla asi až na stopadesáté straně a vracela se poté ke každému názvu zvlášť. Užila jsem si je ale dvojnásob. 😊

Závěrem…

Román Nemusíš! mi naprosto sedl. Dílo má samozřejmě živější i méně záživné pasáže, přesto těch povedených je v drtivé většině víc než těch slabších.

Nejméně mi vyhovovaly Mariiny části, kde se objeví Viktor. Abych ale neprozradila příliš mnoho, nebudu zabíhat do detailů…

Oproti tomu Katčiny Vánoce v závěru knihy mě doslova pohltily. Sálalo z nich porozumění, láska a souznění. Byly vykresleny tak realisticky, a přitom s něhou, až se mi chvilkami zastavoval dech. A pokud ani v této chvíli nepochopíte hlavní hrdinku, pak už asi nikdy…

Knihu vřele doporučuji! Je nádherná! Dostala se mi pod kůži a s jistotou vím, že si přečtu i další díla Dagmar Digmy Čechové.

Protože…

„… dělat vždycky přesně to, co sama chci, nic míň a nic víc.“

Vydáno:              2020, MOBA

Počet stran:       416

Autor obálky:    Ondřej Vašíček

Vazba:                  pevná / vázaná

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *