Recenze: Pohádky z druhého břehu

Schrödingerova kočka, Algernon, Malý princ či Pigcasso. Ne, toto není upoutávka na besedu s titulkem: Zamyšlení o světe. Všechny tyto názvy jsou totiž obsahem knihy pro děti. Že to není možné? Pohádky z druhého břehu to dokazují.

Na co se těšit?

Kdykoli se podíváte na druhý břeh řeky, budete vědět, že tam někde v dálce je prase, které sní o západu slunce nad mořem. Že na střeše z vlnitého plechu spí kocour, který se zamiloval do světla. Anebo že u velké dřevěné ohrady sedává štěně a dva beránci, kteří si po večerech vyprávějí strašidelné příběhy. Jedenáct kouzelných pohádek vás vezme na cestu do světa zvířat za jejich sny, nadějemi, láskami i přátelstvím. Budete se s nimi bát, plakat i smát. Budete s nimi. (zdroj anotace)

Jak už prozrazuje anotace, Pohádky z druhého břehu vás zavedou hned do jedenácti příběhů ze světa zvířat. Pochopitelně zde vystupují i lidé, kteří mají svou konkrétní roli, zvířata však stále hrají prim. Uvažují – kolikrát více než leckterý člověk, jsou odvážná, mají své sny i touhy. Umějí mluvit, někdy i psát, kreslit nebo počítat. Jsou nefalšovanými hrdiny a stejně jako v próze pro dospělé, i oni dělají chyby. Z těch se pak snaží poučit.

Prvotní seznámení může vyvolat zdání, že se jedná o klasické příběhy pro děti. Je tomu ale opravu tak?

„Prasák Joe,“ vyprávěl Hans a těkal očima z jednoho beránka na druhého, „kdysi pracoval na farmě. Krmil zvířata a kydal hnůj. A jednoho dne se lidem ztratily nějaké peníze, a tak hledali a hledali, až je našli u prasáka Joea. A našli tam i psí kosti. Zjistili, že nejenže krade peníze, ale také jí psy!“

Pro děti nebo dospělé?

Autorka Kateřina Lindnerová Mudroňová stvořila univerzální příběhy pro mladé i starší snílky. Pokud byste knihu zvažovali pořídit svému potomkovi, doporučuji pro děti školního věku. Každé dítko je jinak vyspělé, přesto jsou některé pohádky více či méně strašidelné a také psané barvitým jazykem. Text je kvalitní a i když obsahuje zdrobněliny a tradiční prvky pohádek, slovní zásoba vašich ratolestí zkrátka nepřijde.

Má ideální představa je, knihu vašim dětem předčítat. Nebo opačně. Jednak budete čas trávit společně, i když už třeba umí číst sami, ale každý si přijde na své. Dítě uslyší nezvyklou pohádku o čuníkovi, který se vydá na zkušenou do světa, vy mezi řádky sledujete příběh zesnulého profesora, jehož další život se odehrává v podobě právě tohoto zvídavého zvířete. Pokud pak dítko zatouží pochopit děj hlouběji, můžete mu ho vysvětlit nebo otevřít k diskuzi témata, na která u vás doma ještě nepřišla řeč.

Smích nebo dojetí?

Jako každá správná pohádka i dílo Kateřiny Lindnerové Mudroňové obsahuje povídky se šťastným koncem. Tedy… z pohledu dítěte. Jako například v pohádce Charlie plyšové srdce. Maličcí na konci vidí štěstí v očích chlapce, který svírá v náručí plyšového pejska, rodič ale moc dobře ví, že je plyšák pouhou náhradou za skutečné zvíře, které muselo být utraceno. Dojetí a lítost však nejsou podstatou knihy. Dokonce ani smích, byť je zde hromada vtipných a podivuhodných situací. Předností díla je totiž zamyšlení. Ponaučení pro děti i dospělé, zastavení se v dnešním uspěchaném světě a uvědomění si, co je opravdu důležité.

Závěrem

Ještě dřív, než se pustím do celkového hodnocení, za zmínku stojí nádherné ilustrace, které vybočují z řad standardních pohádek. Na svědomí je má opět autorka a musím přiznat, že mě osobně pohladily na duši.

Napadá mě jediná výtka, která se dá knize vytknout. Zamýšlela jsem se, proč autorka nestvořila jeden ucelený příběh. Kratší pohádky jsou určené většinou mladším dětem, které neudrží pozornost, proč je tedy pro školní děti kniha rozkouskovaná? Možná to byl autorčin záměr – s každou pohádkou přinést i nové ponaučení ve stylu Ezopových bajek, mně osobně by se však více líbil dlouhý příběh s více hlavními hrdiny.

Doporučilabych tedy dílo dalším čtenářům? Rozhodně ano!

Pokud nečekáte klasiku v podobě „žili spolu šťastně až na věky“, zaručeně v tom najdete příběh jen a jen pro vás, a vašim ratolestem kniha ukrátí nejedno propršené odpoledne. Věřím, že se k nim rádi budou vracet a ještě dlouho do noci uvažovat, zda i oni jednoho dne naleznou přátelství jako vlk s liškou.

Mé hodnocení je 4,5* z 5.

„…Za okamžik už všichni čtyři snili svůj sen o zvířecím ráji na druhém břehu řeku. A vítr tiše hrál na struny klavíru a zpíval jim vánoční ukolébavku.“

Vydáno:             2019, Klika

Počet stran:       56

Vazba:                Pevná

Loading

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *